V pátek jsem byla s malou u rodičů, bydlí s bráchou a tudíž bohužel i s mou švagrovou. Těšili jsme se jak si s Adélkou užijeme čachtání v bazénu. Nejdříve jsme si udělali s mamkou kafe a pak jsme vyrazili k bazénu. Tam už trůnila s dcerkou švagrová. Tak jsme všichni šli do vody. Holky si hrály i se synovcem, cákali na sebe vodu, stříkali z pistolek, no co tak asi prckové ve vodě dělaj. V jednu chvíli se moje Adélka odrazila nohama od zdi a odcouvla směrem k neteři, jenže se odrazila moc a trochu do sebe narazily kruhama. Verunka se rozbrečela, teda řvala jak tygr. Ale nic se jí nestalo, nikdo ji nebouchl, prostě se jen lekla. Švagrová ji sbalila a že teda půjdou na břeh, tam se uklidnila a byla v pohodě, jenže chtěla zase do vody, když jsme tam všichni ostatní byli. Takže začala brečet znova, ale švagrovka ji sbalila a odvlekla domů. Hnedky volala bráchovi, že jsou kvůli nám doma, že jsme je vyhnali z bezénu a že Adélka je zlá, že Verunce cákala schválně do očí atd... No nevím, tříleté dítě nedokáže podle mě dělat schválnosti, a krom toho, Verunce nikdo do očí schválně nestříkal. Krom toho Verunka bere antibiotika, tak docela hazard s ní být na slunci. Asi švagrový došlo, že by neměla být na slunci a svedla to na nás, a my byly a jsme ty špatný