Lidko,
naprosto souhlasím s tím, co jsi napsala. V roce 1989 jsem studovala VŠ (na kterou jsem se dostala, aniž bych měla rodiče v KSČ nebo něco podobného) a o pět let později jsem nastoupila do zaměstnání. Tam jsem vydržela až do letoška, než bylo moje pracovní místo zrušeno. Ve výpovědní lhůtě jsem (plánovaně a moc chtěně) otěhotněla, takže nový zaměstnavatel, který po mně užuž sahal, ztratil zájem. No a co? Tak jsem si založila vlastní živnost, která mě zatím v pohodě živí. Na úřad práce jsem nestrčila ani nos. Nekradu, nepodvádím, protekce nevyužívám, úplatky nedávám, daně platím :o)). To, jak se mám, mi naprosto vyhovuje, některé věci si můžu dovolit, některé ne, a myslím, že za svou současnou situaci jsem v dobrém i ve zlém odpovědná sama. Něco takového si za komunistů vůbec nedokážu představit. Ano, nemám "sociální jistoty" v tom komunistickém slova smyslu, ale ani o ně nestojím. Neměnila bych ani za zlatý prase. A většina lidí, co kolem sebe vidím, je na tom podobně.
Předchozí