Přidat odpověď

Lalial, mám čerstvou zkušenost své švagrové. Rodila sekcí, děti jim na pooperační vozili na kojení, a měly si zazvonit, až je budou chtít odnést. Mysleli to jistě dobře, aby dostali dost času, ale švagrová to komentovala: mrtvěla mi ruka, jak na ní malá ležela, nemohla jsem se pohnout, ale zazvonit jsem nedokázala, čekala jsem, až sami přijdou. Copak to jde, ZAZVONIT, ABY TI ODNESLI DÍTĚ?!

Bylo mi fakt smutno. Byla na potřeby dcerky krásně intuitivně napojená, cítila, že je správné, když "novorozená" matka dítě neopouští, a musela v našem systému nechat zvítězit rozum, protože neměla možnost být někde, kde by mohla být se svám dítětem a s někým, kdo by jim pomáhal. Naštěstí se dtuhý den dostali i s mužem na nadstandard a mohli si to všichni začít vynahrazovat.