Přidat odpověď

Pochopitelný to moc není, ale je to hezký příběh. Už jenom ty reálie, panna s panicem, víš Samarlu, myslím si, že takto situovaný pár by možná odbornou pomoc potřeboval:), rozhodně by si neměl dělat nějaký velký iluze a v žádným případě neodvíjet od průběhu svatební noci nějaký budoucí vývoj.
Asi by se takovému páru ale nestalo, že by mu někdo po letech řekl, že jejich problémy v manželství jsou z toho, že to poprvé nedali na 100%.
Takže jako příměr o přirozenosti a její spontánní nádheře to lze v uvozobkách brát a není to nic proti ničemu, těžko v té souvislosti odpovědět na otázku, jak je bonding důležitý. Spíš ne, ne?