Přidat odpověď

Částečně to možná pravda je, ale u nás se to zlomilo až když jsem šla na mateřskou. Dokud jsme neměli děti, tak na sebe dbal, chodili jsme do společnosti, povídali si, doma mi pomáhal s uklízením i vařením... pak jsem zůstala s dětmi doma a on se změnil na smradlavého despotu, který mě soustavně buzeruje kvůli maličkostem a není schopnej ani zvednou nohy, když luxuju. Když třeba vytřu podlahu, tak jde bosej ven, na prašnou příjezdovou cestu, pak se mi projde po té čerstvě vytřené podlaze a když protestuju, tak mi tvrdí, že ty zabahněné ťápoty nevidí. Nebo mu dám večeři, třeba vepřo-knedlo-zelo, které má rád (nedovolila bych si například koupit knedlík, šudlám to doma) a on ohrne pysk a řekne mi "co to je?" Přestože je to zřejmé a pak sežeře 6 knedlíků. Prostě mi všemožně ztrpčuje život a já jsem došla k přesvědčení, že je to vidlák, který se prostě neumí slušně chovat a před svatbou se jen přetvařoval.