dětičky žádné extra patvary nevymýšlely, spíš jak ještě neuměly ledacos vyslovit, tak to bylo zkomolené
nešlo "z": najíc = zajíc
nešlo "K": talamajta mit mit mit, ozenil se tominit (písnička kalamajka)
"R" nejde doteď, takže hulákání na stavební stroje "bagl, bagl!!!" je na dením pořádku
synek ten zas rád převrací slabiky, krom profláklého "kepuč" si trvá na tom že zelená je "zenelá" a pavučina je "pačuvina".
Ségra když byla malá vymyslela písničku "byl jeden kráp a začalo krápat"
tu si pamatujem dodnes