Přidat odpověď

Docela by mě zajímalo, jak je to jinde a co s tím? No a co se stalo...jeden z kluků (23 měsíců) je poslední dobou docela ukňouranej a plačtivej. Většinou stačí ho pochovat, udělat, co si přeje (teda v mezích) a je klid. Ale včera v noci se probudil asi o půl 10 a brečel, jdu k němu, pochovala jsem ho a on ječel dudu dudu, dokud jsem ho nenašla, ječel jak syréna. Našli jsme dudla, vzla si na muchlání plínku a usnul. O půl 12 se vzbudil zase a šíleně ječel, šel k němu manžel a když ho vzal z postýlky, malej jen řval máma máma, mamí mamí, hysterie jak blázen, tak ho manžel poslal ke mě do postele, ale vůbec mě vlastně nechtěl, ani pochovat, nic...lítal po matraci, házel sebou, jako kdyby byl mimo...když jsem se ho snažila přitulit, škrábal, bouchl se hlavou o zeď...prostě nepomohlo nic...chování, když jsem na něj zvýšila hlad, manžel mu namočil nohy do studený vody, prostě nic. Už jsem se bála, že mu snad něco je, tohle nikdy nepředvedl. Nakonec vzbudil druhého a ten se jen tulil ke mě a bylo vidět, že je z toho docela paf, co bráška vyvádí. Nakonec jsme ho ukecali, že jdem uvařit kakao...to se uklidnil a čekal na lahev...ohřála jsem mu mlíko, vypil ho a byl klid až do rána. Byli jsme s manželem ale docela v šoku z toho, jak se nemohl uklidnit, vypadal, že je úplně mimo a nic na něj nezabralo. Zažili jste to a poradíte, jak se příště zachovat?