Dobrý den, nad článkem jsem se pobavila, trochu zesmutněla a hlavně zavzpomínala, jak i já jsem stylem "drncání" po schodech zvládala třeba naši místní poštu, kam nevedou jen tři schody, ale asi 20. Občas i nějaká babička podotkla, že to dítě vytřepu.
Ale vážně, i u nás v Boskovicích se objevila podobná známka na supermarketu, ale reakce byla tak bouřlivá, že docela rychle zmizela.
Nikdy jsem si nelámala hlavu s tím, jestli do obchodu mohu nebo ne, prostě jsem tam s tím kočárkem šla. Stalo se mi i to, že mi bylo řečeno, že tu nemám, co dělat, ale na to já vždy řekla, že si neváží zákazníka a klidně půjdu jinam. To bych řekla, že to funguje, aspoň u nás. Tak se mamky držte a nebojte se ozvat. My už s kočárkem nejezdíme, ale zase se mi stalo, že v jedné "drogerii" se paní prodavačka ptala: "Čí je to dítě?!" Hrdě jsem řekla, že moje, a středem odkráčela. Paní si může být jistá, že si u ní již nenakoupím. Michaela
Předchozí