Přidat odpověď

Žádná jiná žena v tom nebyla. Takto jsme se dohodli po více jak roční krizi, ze které se nám nedařilo vůbec se vymanit.Jen jsem netušila, že jeho averze vůči mě je taková. Týden, tedy skoro, to fungovalo jak jsme se dohodli a najednou takový obrat. A právě, že proto je to takové bolavé. Děti jdou večer spát, já sedím u telky, ve které stejně nic nedávají a ani brečet nemůžu. Je to takové vnitřní zklamání, se kterým se snažím se srovnat, jenže mi to nejde. Nejhorší je pro mě i zjištění, že ho musím nechat, ať si vpodstatě dělá co chce a čekat.Blbé je, že vidí děti kdy chce on a jak se mu to hodí. Tzn. chci vidět děti, buďte doma.Když něco potřebuju já, tak se mu to nehodí a tlačím na pilu.