Když jsem ještě kouřila, tak mi kazilo potěšení z kouření, že bych mohla někomu zavazet.
Já už si nezapálila ani v hospodě,když tam seděl nějakej nekuřák. Tak jsem se sama zdiskriminovala, že jsem si to vychutnávala už jen v naprostý samotě.
To bylo - v práci ne, doma ne, balkon taky ne, abych nemusela vasvětlovat dětem a smrdět sousedům, na ulici už vůbec. Nakonec jsem to řešila tak, že jsem kouřila jen na benzince s kafem v ruce.
Už kouřit nebudu asi nikdy, ale ta chuť jak o tom tady čtu, ta je pořád
.