Přidat odpověď

Tak pro mě jsou jména v rodině tabu, i kdyby se mi líbila sebevíc. A dávat z generace na generaci...mohla by se celá rodina třeba poskládat, nedala bych. Přijde mi to jako nedostatek fantazie, tedy dokážu pochopit, že to leckteré vnímáte jinak, ale já bych se nikdy neochudila o vymýšlení jmen, to je pro mě svátek a užívám si to moc .
U nás v rodině se jména opakují u mých sourozenců a jejich dětí a plete se to přímo šíleně.. Synovec je ještě v 19 letech Tomášek případně mladej Tom nebo Tom junior , jakmile řeknem jen Tom, následují dohady kterej. Dopisy si otevřeli navzájem s mým bráchou mockrát, děs. Neteř (od 2.bratra) je zase po švagrové a neustále se jí taky říká zdrobněle

Každopádně u Hilly je to aspoň lepší v tom, že to není po rodičích, ale já bych to nedala ani tak.