Přidat odpověď

Je to strašný, ale je to pravda, za zenitem je za zenitem. To je teda vyhlídka

Jednou mi docela drsně zkritizovala nový účes spolužačka na gymplu, to jsem jen zalapala po dechu a zkazilo mi to den, ne-li týden, následujících 9 let mi občas něčím vyrazil dech bývalý manžel (no taky už je bývalý), to mi hodně snižovalo sebevědomí, ale to už je passé. Naši minulý rok pořád řešili, že jsem přibrala po prvním porodu, jako kdyby jim do toho něco bylo, to jsem brala jako vtip. Před pár lety mi moje kamarádka v práci řekla, že mě vždycky obdivovala, jak klidně chodím do práce nenamalovaná a ležérně oblečená (džíny, tričko a tenisky), ona by se nikdy neodvážila bez mejkapu a klasickýho kancelářskýho ohozu. Tak neřeším nic, upřednostňuju pohodlí a kupodivu mě nikdo neřeší, aspoň tedy ne přede mnou, a o čem nevím, to mi nevadí. Velký podíl na tom má můj nynější manžel, pro něho jsem nejkrásnější za všech okolností. Přestat řešit zevnějšek je velký osvobození, ty lidi, co to řeší a otravují tím ostatní jsou ubožáci. Nejlepší asi bude si ze sebe před nima dělat legraci.