Přidat odpověď

Tohle je přesný.

Jano - oslovení kráva je něco, co by člověk vůči vlastnímu rodiči vůbec neměl použít. To je Ti doufám jasné a za krávu bych se také omluvila u vědomí závažnosti provinění, tj. HODNĚ.

Ale: ta kráva je znamení, že už Ti přetekl hrneček trpělivosti s mámou.

Čí je to problém? Obávám se, že tak z dvaceti procent Tvé matky (neumí nebo nechce odhadnout, co ještě vydržíš), ale z osmdesáti procent Tvůj. Matčiny řeči jsou JEN řeči, to, jestli Tě budou zraňovat, závisí z větší části na Tobě. Tzn. budou Tě zraňovat pořád, dokud si budeš sama o sobě myslet, že jsi neschopná. (To samé platí vůči manželovi, ale o tom teď není řeč).

Takže moje rada: v prvé řadě se omluv matce za krávu a přidej vysvětlení ve stylu "promiň, mami, ta kráva mě fakt moc mrzí, neměla jsem to nikdy vypustit z pusy, ale když jsi udělala to a to, cítila jsem se tak a tak (a přidej popis situace). Moc Tě prosím, já vím, že chceš jen moje/naše dobro, ale když řekneš XY, cítím se úplně neschopná, a protože mi na Tvém názoru velice záleží, beru si to moc k srdci. Mám tě ráda, ale prosím tě do mě tolik nerej, cítím se pak špatně ... atd."

V druhé řadě silně zapracuj na svém sebevědomí. Podívej, já už rodiče nemám, ale mám skvělé pěstouny a moje pěstounka je naprosto fantastická ženská, která pomůže když může, nikdy nevyčítá dárky ani pomoc, ale občas má tendenci mě kritizovat, co dělám špatně. Já vím, že to dělá v dobrém úmyslu, a vůbec mě to nerozhází (přestože má ve spoustě věcí pravdu a já to dělám fakt blbě, třeba úklid), ale jsou to MOJE chyby a mám zas spoustu jiných dobrých vlastností, které to myslím víc než vyvažují. Prostě se mě to nedotýká, odrazím to nějakým vtípkem a dostane se mi odpovědi, že jsem fakt strašná

Strašně si vážím toho, že ještě mám někoho, kdo mi je schopný takhle maminkovsky vynadat.