Přidat odpověď

Mé milé Šoumenky
Tak vám vylíčím epiodu svého snění
To jsem se zas jednou předvedla

Byla jsem s holkama na prodlouženým víkendu u našich....spíme tam se starší dcerou na rozkládacím gauči, mrně v cestovní postýlce...
V noci se budím teplem..i tu noc jsem se v polospánku převalila a ruka mi visela z gauče na zem....nahmatala jsem cosi jemně chlupatého...přiblbá spánkem automaticky hladíma snažím se ve spánku si uvědomit co že to vlastně hladím..jedna dcera na jedné straně, tak tu ne, aha, druhá je ...v postýlce...to taky těžko, nicméně hladím dál...hladím asi naše domácí zvířátko...trochu se probudím..moment,zpět, MY PŘECE NEMÁME ŽÁDNÉ ZVÍŘÁTKO.....nicméně zvyklá od dětí nepůsobím uprostřed noci paniku ječením a opatrně hladím dál...obavy z toho, čí že jemné chloupky to vískám prsty mě donutí probudit se úplně a potichu zjistit cíl.... během nekonečné vteřiny si uvědomuji, že děti spí, že nesmím zaječet....stále jsem asi pořád v polospánku
a najednou... mi to dojde

Já hladím...prachovku!!!!

Mládě si večer hrálo s takovou tou chlupatou barevnou věcí na tyčce, takovou tou štětkou jak se s tím utírá prach, tahala ta za sebou po bytě, večer když šla spát, zůstala prachovka ležet vedle gauče a zapomělo se na ní..
A tohle já jemně, něžně a s láskou ze spaní hladím...

teď už jen čekám, kdy se dostanu do stavu, kdy půjdu opusinkovat smetáček a lopatku


Máte pro mě omluvitelnou diagnózu?
Asi ne co, takže si pěkně všichni šupitejte pohadit své prachovky, budou vám vděčné