Přidat odpověď

No tak to znám. U nás je podobnej taky starší. Ve čtyřech letech jsem byla zralá na blázinec, tak jsem se objednala do ped.psych. poradny. Děsně mi to pomohlo. Ne že by mi dali nějakou zázračnou radu, ale asi mi stačilo, že jsem to ze sebe dostala a psycholožka naznala, že je to zřejmě ADHD. Řekla mi, že můžu zkusit neurologii, tam by se diagnoza víceméně potvrdila, ale tam já už nešla.
Nějak mi stačilo, že mi potvrdila, že nejsem JÁ nemožná matka, že za to prostě nemůžu. Potvrdila mi výchovný metody.
Já nějak dokážu od té doby ho prostě brát takovýho jakej je. Někdy je to náročný, ale už nemám pocit, že z mýho dítěte vyroste delikvent... Jo a taky mi hrozně pomohl nástup do práce. Nejsem s klukama pořád, jsem v klidu a práce mně hrozně těší.
Tož tak.