no, tak si sedni. ja mela neco podobneho na prvni dite, holt nevedoma prvomatka. byly to vlastne nahradni ksiry do kocaru, takze to mel pod pazema a pres hrudnik. me to tehdy prislo skvele, maly zacal chodit kolem podzimu, vsude desne blato,louze. takhle jsem si ho drzela, aby mi nepadal a nebyl porad jako cune. pritom si mohl balancovat sam, protoze mel volne ruce. ted uz se pri te vzpomince jen usmivam, ksiry se nekde ztratily...
ale melo to neco do sebe