Přidat odpověď

Řekla bych syndrom karpálního tunelu. Mně to začalo při prvním těhotenství, Mudři tvrdili, že po porodu to přejde, nepřešlo nic, spíš naopak.... když jsem držela dceru v náručí, tak jsem ji necítily, když se začala více vrtět a hýbat, hrozně jsem se bála, že mi spadne.... Přinutila jsem Mudry, aby mi udělali vyšetření (tuším na neurologii), SKT byl potrvzen a rok po porodu mi odoperovali jednu ruku (a za další rok druhou). Já ale nakonec měla v noci takové bolesti, že jsem celý noci nespala a skoro brečela bolestí. Když jsem pak byla večer po operaci a sestra mi nabízela něco proti bolesti, tak jsem jí řekla, že nepotřebuji, že budu spát jak mimino, protože TYTO bolesti (čerstvě po operaci) nejsou NIC proti tomu, co rok musím zvládat... Ta druhá ruka naštěstí už tak hrozná nebyla.
Při dalších těhotenstvích se to neopakovalo.
Jsem ráda, že jsem Mudry přinutila řešit a konat, vím, že když se to neupraví po porodu samo a operace se odkládá, tak jsou pak už změny na nervových vláknech nevratné.
Simča