my jsme jméno ani pohlaví neřekli,až po porodu.bála jsem se přesně těch reakcí.a že by mě to vytočilo,to jsem nechtěla.je to naše dítě,naše zodpovědnost,tak si to musíme určit sami.kecat do toho můžou (v tom jim těžko zabráním),ale nemají právo o tom rozhodovat,to je na nás
.moji rodiče byli nakonec nadšení,ale tchýně to vzala po svém,vždycky má nějaký vzdor,takže maléku říká tak zvláště ,že jsem to v životě neslyšela,a úplně to nesnášíme.párkrát jsme jí naznačili,že my mu říkáme jinak a že na to nebude slyšet(což ona by ráda),vydrželo to vždycky to jedno odpolednepříště už zase mlela svou.tak jsem zvědavá ,jak dlouho jí to vydrží..jinak pro úplnost,syn se jmenuje Vítek a říká mu Viťásku!!(mě to připomíná Viťásku-ocásku)zdá se vám to normální?