Přidat odpověď

Pohlaví jsme si nenechali říct, úplně všichni si ale byli jistí, že to bude kluk. Prý mi to moc slušelo, v nemocnici mě týden vyvolávali, z čehož i sestry usuzovaly, že to bude s pindíkem, protože kluci se prý maminek více drží, doktoři na různých UTZ tvrdili, jak je to pohlaví krásně viditelné a jak je to jasné ("Opravdu vám to nemůžu říct?"), tchýně mi ke konci každý den volala a říkala, jak už se na toho našeho Jindříška těší, tchán plánoval zapíjení vnuka...a nakonec všem sklapla čelist, když dostali oznamovací sms Naštěstí neměl nikdo tolik drzosti, aby řekl něco ve smyslu "já jsem tušil, že to bude holka!"
My, zviklaní okolím, jsme taky byli spíše připraveni na kluka (na porodním sále to bylo tedy velké překvapení), ke konci vyvolávání jsem pak vytvořila teorii, že určitě čekáme holku, která se ale bojí přijít na svět, když všichni chcou toho synka