Přidat odpověď

ahoj,

potřebuji poradit jak na výchovu své 4 leté dcery. Občas mi docela dává zabrat. Někdy mam pocit, že mám dcery dvě. Jednu hodnou, pohodovou holku a pak tu druhou, která mi fakt dává zabrat. Jsou to takové různé drobnosti, ale když se to pak opakuje, fakt jsem z ní na mrtvici. Hlavně v poslední době, když něco není podle jejího, nebo po ní něco chci, co ona nechce tak děs - jednak hází po mě obličeje a různé průpovídky (přesně to dělají sousedčiny děti, jenže tam to nikomu nevadí) a jednak se zabejčí, lehne na zem a vzteká se. V tom se často stane, že přijde babička a dokola jí začne přesvědčovat o tom, že má poslechnout. Když babičce řeknu, ať odejde, že malá přece ví, např. že si ty ponožky má obléknout, tak babička neposlechne a dál jí přesvědčuje. Ono to stejně k ničemu nevede, takže já pak vypěnim, začnu počítat do pěti a jak to nebude, že bude zle. Dcera to pak se vztekem udělá, ale mě to ukrutně unavuje. Já nechci takto řešit každou blbost.

Dalším utrpením se stalo jídlo. Dcera do nedávna jedla v pohodě, bez nějakého prošení. Jenže u neteře u babičky viděla, že neteř se v jídle pošťourá, odstčí talíř že nechce a tak dostane něco jiného. Jenže já jí na tyto praktiky nepřistoupím a je problém. Opět nastupuje babička, která jí přesvědčuje, ať to sní. Já opět vypěním, že pokud to nebude jíst, ať jde od stolu, protože ona se začne povalovat po židli, házet ty své obličeje. Kolikrát to skončí, že jí od stolu odvedu, ona začne brečet a slibovat, tak jí pustím zpět, jenže zas se v tom akorát šťourá.

ach jo, jak na ní. U ní obecně, když něco provede, není problém aby se omluvila, ona se klidně omluví, ale koná dál, slibuje, ale neplní.

Také teď začla dělat svého bráchu 18 měsíců - když on něčo řekně, ona to po něm jeho řečí opakuje. Dokonce si cucá palec, což nikdy nedělala a nedělá to ani její brácha. Malé jsou 4 roky

Poradíte, co dělám špatně?

Poradíte, jak reagovat, když na mě začne dělat ty své opičky?


děkuji