myslím, že otravné je každé dítě a i já jsem otravná pro něj, ale moje dítě mi život nezničilo, věděla jsem do čeho jdu, ikdyž to byl masakr hlavně první dva roky, tak každý usměv mě nabil na 100 scén dopředu. Myslím, že pokud někdo takhle mluví před svými dětmi tak je to první krok, jak na stáří skončit v důchodáku
To že mě občas moje dítě sejří, je naprosto přirozené a stejně tak i to že abych z toho neblbla, nemám špičkově naklizeno a hodím nožky na stul s knížkou a kávou. Je to o tom, jak si to zzařídíš. Asi ne vždy to jde.