Přidat odpověď

to je jako když manžel postaví dítě nahoru na zábradlí u přehrady a drží ho s myšlenkou, že se nic nemůže stát - pro mě je to zbytečné riziko, nidky neví jestli ho nechytne křeč do ruky, dítě si prudce sedne, udělá něco nepředvídatelného,.. a pak do konce života si to vyčítat?!? prostě když to není nezbytné, tak se tomu vyhnu a zbytečně neriskuji ze stejného důvodu mi přijde zbytečně riskantní nechávat dítě doma bez dozoru, jasně že je málo pravděpodobné, že se něco stane, ale co když..?? já bych se té známé zeptala na nějakou variantu - co by dělala, kdyby se vrátila a našla mimčo ve zvratkách a bez dechu, co když by dům začal hořet a ona se k nim nedostala... na manžela to funguje, řekla jsem mu proč se mi to nelíbí a jestli pak bude celý život říkat, že ji přece držel pevně... už to nedělá.