Tedy bez ditka navic, ale jezdim vzdycky kocarem napred, cestou nahoru ho podpiram a cestou dolu najedu na zadni a drzim, ale nez jsem se odvazila poprvy jet po eskalatorech dolu, tak jsem tam snad pul hodiny obchazela jak tygr v kleci a pozorovala zkusene maminky jak to delaji, nakonec jsem se odvazila a ted uz v pohode. Ale jeste triletou k tomu... no to nevim, ale zda se mi realna ta moznost chnapnout pod pazi jako koberecek, jak psala myslim Giga. Ale stve me to desne, my si jeste muzem nejak poradit, nekoho poprosit o pomoc, ale s vozickem jsou proste odkazany na stanice s vytahem a ze je jich stale pomalu