Suzann,
někdo se to nedovtípí nikdy.
Můj muž za společné soužití (téměř 20 let) udělal cokoli z toho jen výjimečně a když to nedělám já, obrací se to proti mně.
Já už jsem rezignovala, o jídlo se postarám (sama ráda jím
), o prádlo taky tak nějak, na uklízení kašlu, to u nás ani nemá cenu dělat a akorát se vrší konflikty, kvůli tomu, že neuklízím. Model, že uvařím, on mezitím poklidí, neexistuje, všechno mám dělat já a hotovo. Bohužel má skoro všechny na své straně, i ženské (možná hlavně ženské).
Nejlepší je, když někdo řekne, že moje pohnutky i chápe, ale proč proboha neuklidím aspoň kvůli holce, aby nevyrůstala v bordelu. Jinak řečeno - za jeho krámy po celém baráku stejně můžu já.