Přidat odpověď

No jak psala Valkýra, ono to není tak úplně jednoduchý. Já taky kdysi velice pečlivě vybírala co se týká toho, abych nebyla "za služku" - tj. nějakou dobu jsme spolu i žili, takže jsem manželovy návyky a to, že je schopen si spoustu věcí udělat, poznala, ale...

Já mám zase "model", co toho sice doma dělá asi v porovnání s jinými chlapy relavitně dost, ovšem mám "pomoc" za tu cenu, že to mám často na talíři.

Jak je nějaká třecí plocha, už vytáhne, že "on hlídal dítě, on udělal tohle...". A casto ty věci spolu nijak ani nesouvisí, ale prostě on to použije jako zbran proti mě, aby vyhrál ve sporu. Nejspíš tím stylem "bud ráda, že jsi ráda, sama nejsi dokonalá, protože ti musím "pomáhat"".

Jako fakt, já mám na výběr budto táhnout jako blb sama a být skvělá nebo ho nechat, at se zapojuje, ale za cenu těchto keců.

A přitom - jako "co by za něj jiná dala".

Není to jednoduchý, jak se říká, "starýho psa novým kouskům nenaučíš"...a bohužel, český chlap není skandinávský chlap. Tam už to mají dlouhodobě zažité a chlapa nejen že nenapadne si nechat posluhovat, ale ani nevede ty řeči, co by "ženská měla nebo neměla".
Natož aby ho kolegové v práci "očkovali" nebo pošilhával, že Franta odvedle provozuje jen gaučing..nebo aby pokukoval v rodině po vzoru tchána, švagra...i to totiž u nás je občas na přetřes, že "oni nic doma nedělají"...no jako bohužel, tchán si sám neuvaří ani čaj, od toho má manželku

ach jo