Přidat odpověď

Ahoj,
nemám sice čas číst všechny příspěvky, ale čas na to Ti poradit si udělám.
Můj manžel, ač vysokoškolák, měl co se týče shánění práce neuvěřitelnou smůlu. Pořád ne, a ne, a ne...
A jak to dopadlo? Bylo velké štěstí, že můj manžel, ač vysokoškolák se v uvozovkách snížil (jakoby snížil v očích jiných lidí, u mě ne) a odpověděl na inzerát, kde hledali někoho na třídění pečiva do beden. Šéf se ho ptal, jak je možné, že on, vysokoškolák, a nevadí mu jít třídit pečivo. Měl totiž strach, že je to nějaké divné. A manžel řekl, že potřebuje nutně práci, že musí živit rodinu s dětmi. No a dopadlo to naprosto báječně, brzo mu v tý firmě dali fantasticky placenou práci, rozváží pečivo, je to dřina, ale ty peníze co přinese, pro mě naprostý luxus, tolik v životě manžel nikdy nevydělával. Jsem fakt šťastná.