Asi bych volila tiché klidné oslavy.
Abyste se měly čemu zasmát, tak já například slavila loni 30 už podruhé.
Můj miláček se přihasil z cukrárny s dortem, položil ho v kuchyni. Já oddělám víko a na dortu 30. Si říkám: " NO, to je zase teda legrace, vtipálek jeden!"
Pak mi přišli gratulovat a syn říká: " Mami, vždyť ti ale není 30!"
Můj drahý vytřeštil oči a říká : Fakt ne? Tak kolik, 29?"
Bylo mi 31.
Moje ségra to okomentovala slovy: "Tak s takovým magorem bych teda bejt nemohla!"
Asi takto se slaví u nás...