Přidat odpověď

Timotejko, lamentace nad počtem dětí asi už nemá smysl, s dětmi je třeba počítat jako s existujícím faktem.

Jinak k věci, tohle je na použití plechového kýble - na hlavu. Narazit, nebo omlátit.
Protože jsme civilizovaná společnost, používáme zástupné prostředky a měly by být stejně důrazné.
Taky mě nebaví "velet", ale se třemi obrovskými, neempatickými a milovanými tvory mužského pohlaví, prostě jinak nelze. Když mám dobrou náladu, hraju hru na "nemouhoucí stařenu", nemám li náladu, úkoluju jasně a důrazně. Přesto se mi občas situace vymyká z rukou, když se přistihnu, jak stěhuju obrovské šutry po zahradě a manžel oždíbává růže.
"Fuj, to se nestydíš?" zabírá poměrně spolehlivě.
Prchající muž je ještě jiná položka, takže prchání musí být nutně omezeno a je nutno mít na paměti, že "hysterické" projevy, pokud jsou vyzkoušené jako funkční, lze používat s čistým svědomím a s klidem.
Muž taky není vhodným objektem k vylévání si srdce, postrádá to smysl, obvykle na rozdíl od nás žen, muži mají velmi funkční "vypínač", kterým vypnou téměř cokoliv, co jim není vhod.
Několik velmi důrazných vět vypnout nestihnou, takže naučit se mluvit jasně a důrazně, věcně.
Tiráda o únavě z mytí nádobí nemá smysl, ale zaúkolování už je věc jiná. Pokud to nezabere, tuhle okrasu bych odstranila z domácnosti, minimálně tak, aby její špinavé prádlo, hladový žaludek a jiné nároky nebyly přítěží.
Takový spolubydlící - nemá nárok na péči ani jako kanárek. Nekrmit, nečistit.