Vlastovicko, je mi lito, co prozivas a navic vim, ze Te i dost trapi nevolnosti. Nelibi se mi tu to moralizovani - proc jsi mela a nebo budes mit takovy ci makovy pocet deti. Je jasne, ze jste asi oba touzili po velke rodine...jen Tvuj manzel jaksi nevi o cem vlastne takova rodina je. Promin, ale mozna jsi mu ani nedala moznost, jak to poznat. Pokud jsi se jiz pred urcitou dobou rozhodla, ze vse budes zvladat sama, tak jsi smerem k nemu vyslala jasny signal, ze vse funguje. Zkratka je rozmazleny, tak jak se da treba rozmazlit male dite. Ja jsem si vzala stareho mladence a dost jsem taky musela bojovat (a stale musim) za to, aby pochopil, ze musi obetovat cast sveho pohodli, kdyz chtel ziskat nas a dobrovolne si zmenil zivot. Me pomohlo se stylizovat (ne nasilne a jako hru) do role krehke zeny a on sam uz mi ted rika, ze je rad, ze uz nejsem ta Xena bojovnice
Ctvrte dite bych videla jako jistou prilezitost ke zmene. Na Tvem miste bych zasla k psychologovi a probrala situaci i s nim. Ja jsem mela nedavno taky depku a pokec s odbornikem mi pomohl.
Moc na Tebe myslim...drzim palecky a byla bych rada, kdyby jsi napsala treba email.