Přidat odpověď

Hilly, ony v tom hodně hrajou roli hormony. Když tě nechaj ponořit do porodního tranzu, nikdo tě nevytrhává, tak se nevyplavuje moc adrenalinu a jedeš víc na endorfinech a oxytocinu, tak se s tou bolestí daleko líp pracuje, prostě se na ní vezeš. Máš třeba pocit, že že někdo krájí napůl, ale je to to tak nějak jedno, je to jízda, ke které to patří.

Hele, já se snažila jedomu porodníkovi a psycholožce vysvětlit, že když jsem rodila svoje třetí dítě, tak jsem naprosto přesně cítila, kudy přesně prochází hlava dítěte a že to byl pocit velmi intenzivní a vzrušující, velmi podobný orgasmu. Nebylo to nic, co bych si v hlavě předem utvořila na základě nějakých teorií, děsně mě to v tu chvíli překvapilo, ten moment absolutní přítomnosti v této vteřině a intenzita těch pocitů. Potkala jsem pak ještě dvě ženy, které to prožily podobně, zajímavé je, že všechny tři jsme rodily vkleče a neplánovaně neasistovaně.