Přidat odpověď

Pilar, moje dcera občas mívá podobné záchvaty, teď je jí šest a má je fakt málo kdy. Dřív to bylo často a třeba proto, že se jí něco rozbilo. Prostě jí to přišlo líto nebo se bojí, často když byla unavená. Ona takhle pláče a nedokáže se uklidnit, nejde jí to. Je fakt velká citlivka. První věc je, že se snažím stopnout ten záchvat, někdy na ní fakt zahučím, ať toho nechá, že se nic nestalo, někdy jí vezmu stranou a obejmu. Když nic nepomůže, odešlu jí do klidu nebo ji nechám, nedá se nic dělat. Může to ale vypadat jako u tvé kamarádky. Já to s dcerou proberu až potom, co se uklidní. Ve smyslu že jí chápu, že je jí líto že se stalo to a to, ale že přece nejde o život a že to půjde spravit. apod. Dcera prostě určité stavy nebyla schopná emocionálně zvládnou. Autority uznává až moc, snažím se jí v tom až brzdit, ale povahu úplně nezměním.