Přidat odpověď

Když už nezvládám řetězení otázek, tak začnu říkat, že nevím a koho se má zeptat.
Např. "Málo piješ, mohl bys být nemocný, měl by ses napít."
"Proč?"
"Abys nebyl nemocný."
"A co by mě bolelo?"
"Ledviny."
"A proč?"
"Nevím, zeptej se paní doktorky, ta to určitě ví."

Občas, ale taky přeteču a skončím u "pro slepičí kvoč" nebo u "proto".
Např. "kde jsou (např.) Neratovice?"
"Tam, kde tatínek pracuje."
"A proč?"
(Proč co? Proč tam pracuje nebo proč tam jsou?) - jsem mimo a končím: "proto".