Přidat odpověď

ahoj barcul, mám doma tři jako essi, nejstarší 8, holčina 3,5 a mimčo 10týdnů.

Ač první syn byl děsný kliďák a pohodář za ruku rozhodně chodit nechtěl a ani tam kam já. Problém byl v tom, že jsme žili do jeho třech let na vesnici a neznal žádné pochůzky typu obchod, pošta atd. Chodili jsme hodně ven, ale většinou já za ním, tam kam chtěl, se prostě podívat.
Začala jsem ho cepovat až v těhotenství s dcerkou a v té době měl úžasné období vzdoru, kdy se z mého hodného úžasného chlapečka stal nepříčetný šílený šílenec.. :) který zásadně nechtěl chodit za ruku a ne tam kam já. Nicméně ho to taky opustilo.

Dcerka ta je turbomyška do dnes, má ADHD a hyperaktivitu, ale musím říct, že ač zaruku nechodila a kolem toho druhého roku s ní návštěva čehokoliv byla nepředstavitelná, teď ve třech a půl je ukázněná, ač nejde za ruku, u silnice poslušně zastaví. Asi proto, že si je moc dobře vědoma, že kdyby tam vjela bez mého svolení, tak ač je doma nebiju, seřazala bych ji do kulatý krychličky. Mimo to se dost bojí auta. JInak za ruku chce chodit teď občas.. a to spíš se starším bráchou, případně pokud jdeme s někým jiným - teta, babička, kamarádka.. tak s nima, se mnou minimálně, spíš když už, tak se drží kočárku (ve kterém mimo jiné nechce být od 13 měsíců)

no jsem zvědavá na naše třetí, zatím se rovněž jako starší syn jeví jako veliký pohodář a flegmatik.. ale uvidíme, co s ním udělá osamostatnění a období vzdoru.. :D

držím palečky neboj, buď důsledná, já chození za ruku nevyžadovala, jediné kdy, tak fakt tak do těch třech za ruku přes silnici.

Jo mimochodem synovec - 2 a kousek je to stejné, za ruku ne, na koně ne, do náruče ne a ještě nejen že lítá jak torpédo, klidně by vlez i do silnice jo a kočár u něj nehrozí.