Přidat odpověď

Gabčo, tak moje 5 letá je normálně docela přecitlivělá a ukňouraná, ale u tchýně se chová jako pozitivní divous. Jakmile se zjevím ve dveřích, začne pokňourávat, brečet kvůli blbostem apod. Tchýně naprosto nechápe, co to tam je najednou za dítě. Já už taky zpytovala svědomí, co dělám tak blbě, že je to dítě úplně jiné. A pak mi došlo, že nejhorší je s mojí mámou, té držkuje úplně jako puberťák, poučuje ji, kritizuje, říká jí, že ji nemá ráda, že není naše rodina apod. Moje máma je neuvěřitelně negativní člověk a dokáže během chvíle vyvolat pocit, že nic za nic nestojí, všechno je špatně apod. ( i když navenek nic negativní zase až tak neříká, jen si pořád stěžuje, vzdychá, každý pohyb jí bolí apod.) Tchýně je naopak takový hurá typ všechno jde, když se chce, a když něco nejde, tak za to může někdo jiný, je věčně nabitá energií, stále něco vymýšlí, pobíhá. No a já se chovám něco mezi tím. Občas jsem hodně negativní, občas nabitá energií, většinou tak neutrální. Dcerka to neuvěřitelně nasává a reaguje na ten celkový přístup. Nevím, jak to přesně napsat. Já jen, že nejsi sama. Naše holka se sice nevzteká, ale doma daleko víc smutná, lítostivá, nevěří si než u tchýně nebo ve školce.