Přidat odpověď

Lenko, od jisté doby razím heslo "oko za oko". Náš pětiletý je pěkný rabijátek - tedy občas doma, ve školce si ale vůbec nestěžují, je tam hodný. I tak jsem upozorňovala, že synek nemusí jít pro ránu daleko (ze 4 kluků ), takže umravnit jakkoli povoleno (prý jim domlouvají a předcházejí třenicím, tak prima). Jinak doma synek rád trápil bráchy. On si vůbec neuvědomoval, jak se ti druzí cítí. Prostě trefil bráchu pěstí (staršího!) a smál se, že ten kňourá jak to bolí. No, pomohlo nechat to (ne nějak extra silně) vrátit. Chlapeček poznal, že to fakt bolí. A neustále opakuju "nedělej nikdy druhému to, co je tobě samému nepříjemné". A víš co - u nás to docela funguje, těch třenic řeším výrazně míň a tlučení se taky zredukovalo. Jinak jako "nedělej to, to se nedělá, chlapečka to bolí" - to je pěkný, ale on mnohdy ten bijec dokud to sám nepozná, tak si to nepřipustí . Tzn. asi jako s tím horkým sporákem - jo nepomáhá opakovaně napomenuout, tak si prostě sáhni , trochu...