Přidat odpověď

Ja jsem takoveho agresora zazila letos v lete v Turecku. Luxusni petihvezdickovy areal, dvoulety zmetek a jeho maminka v satech od Diora... Spratek triskat vsechny deti hlava nehlava, moji triletou pretahl dokonce po hlave kulecnikovou kouli, ani ne dvouleteho synka opakovane nakopal do holeni. Chvili jsem na nej delala: "tytyty, to nesmis...no no!". Pak jsem dosla za matkou (cizinkou), kterou jsme pozadala, zda by ho mohla trochu ohlidat, ze napada moje deti...a kdyz jsem se od ni dozvedela, ze "je to preci dvoulete dite, proboha...ze je prirozene, ze deti spolu bojuji" a byla ji fuk argumentace, ze me deti s nikym bojovat nechteji...tak jsem se reseni chopila sama.

Kdykoliv se matka nedivala a on opet napadl me poklidne si hrajici deti, chytla jsem ho za pracku, zmackla ho az vykvikl a durazne s cesky s grimasou odporne carodejnice jsem tomu tureckymu zmetkovi rekla, ze jestli jeste jednou bouchne moji holcicku, tak mu natrhnu prdel. Bububu!! Stacilo to udelat dvakrat, pak se s placem rozplakal a bezel k mamince. Ja delala, ze nic...a on si uz netroufl. Zbytek tydne stacil muj hruzostrasny pohled a netroufl se priblizit na metr.

Nemam rada konflikty, nesnasim nasili. Ale svoje deti si ubranim, i kdybych mela takovyho smrada vynest v zubech ven. Vychovne metody necham na jeho rodicich, nemam duvod s necim takovym ztracet cas...