Přidat odpověď

Mě letos v létě po krátké nemoci zemřela babička, synovi bylo 2 a čtvrt, svou prababičku milovat, pořád se po ní ptal, pořád za ní chtěl jezdit... Já také nejsem věřící, syn je na svůj věk velmi chápavý, nechtěla jsem o nebíčku začínat, snažila jsem se mu to vysvětlil realisticky... Pořád se v tom šťoural, nechápal, bylo to nové, takže nakonec jsem to nevydržela, ukázalo na oblohu, že tam je nebíčko a bla, bla, bla... Zatím mu to stačí, občas připomene, že se na něj stará babička kouká z nebíčka, ale mě je jasný, že detailní otázky kolem smrti v budoucnosti stejně přijdou, tak si ráda počtu, co kdo přidá za zkušenosti.