Přidat odpověď
Když bylo dceři asi 3 roky umřel ji dědeček. Tehdy jsme jí vysvětlili, že měl nemocné srdíčko a pan doktor mu už nemohl pomoci, tak odešel do nebe, odkud na nás dává pozor. Vzala to v klidu, chvíli se v tom pitvala, i pohřeb a rozloučení vzala v poklidu. Kolem 5 let se o tom začala bavit znovu (je to normální období), ale tentokrát už se začala bát. Vysvětlili jsme ji to podobně jako Bumbi, takový koloběh života, ale prostě se bojí. Když ji pak umřel praděda, tak jsem ji na pohřeb nebrala, měli jsme pocit, že by to nezvládla.
Předchozí