Přidat názor k článku To já poznám

Milá Ivo, můj život je obdobný. Manžel má dobrou práci, všechny peníze nosí domu, nepije, nekouří, ale láska už mezi námi nějaký čas není. Známe se už přes deset let, v manželství jsme šest let. Bohužel, manžel viděl vždy jen své potřeby a na mé pomazlení či pohlazení vždy reagoval s tím, že je chlap a že to prostě nepotřebuje a ani neumí. Za ty roky jsem vůči tomu dost otupěla, už ani neškemrám, ale nejsem šťastná. Prostě jenom žiju. Miluju svý děti a jen ony jsou pro mě životní naplnění. On to ale nevidí, nebo nechce vidět. Co dál?