Přidat odpověď

mám to také tak.

hodně mě to mrzí.

máma si vůbec neuvědomuje, že něco takového cítím. Je typický příklad manipulátora. Dodnes nevím,jak s ní komunikovat. Ona s námi manipuluje, jakmile není po jejím, je zle a já s cítím jako špatná. Když jsem hodná holka, je to OK...ve 30. Já se ale ještě pořád snažím rodinu "neodstřihnout" a ubírá mi to síly

já jsem také vešla do náruče "prvního chlapa". Já ale uznávám, že jsem skončila dobře - i když problémy a chyby má každý. Můj manžel má taky problém v komunikace - má to zase ze své rodiny.Taky to neměl jednoduché.

Cítím se hodně ochuzená. A díky stavu v rodině, mému psychickému stavu, mé introvertnosti atd atd nejsem úplně "vhodná" pro dnešní dravý způsob života, stres mě hodně vysiluje (až dojde k velkým psychickým i fyzickým problémům). Nemám VŠ - na studiích by mě naši neživili,resp. žila bych ve velké manipulaci a pasti já sama oboje nezvládla

dodnes s tím bojuji a když se "odstřihnu" od minulosti jsem teď nejspokojenější, začínám na sobě pracovat, i tu VŠ si možná "střihnu"