Přidat odpověď

Vendy
u druhého už bude určitě líp
Taky jsme měli náročnějšího synka, první čtyři měsíce jsem prožila v permanentním stresu, tak vím, jaké to je. Záviděla jsem manželovi, že může ráno jít do práce, hned bych si to s ním vyměnila Pamatuju se, jak při každém zvuku, co mi připomněl jeho brek/řev, jsem se úplně orosila, že už zase brečí a přitom on byl třeba na procházce s babičkou, prostě vystresovaná prvomatka .

Hodně trpěl na bolení břicha a často brečel, chodil spát okolo jedné v noci atak. A když ho to na těch 4-5 měsících přešlo, tak zase nevydržel chvíli v klidu, neustále kňoural, takže jsem ho musela přenášet a měnit aktivity a atrakce.
Zlepšilo se to zhruba na půl roce a pak už s ním byla a dodnes je vcelku pohoda. Tak držím pěsti, ať je líp a ono bude

Jo a taky s druhým dítětem se pohled na vše mění, druhá dcerka taky měla bolebřich, ale už jsme to tak neprožívali a spoustu věcí okolo miminka neřešili, teď si ji opravdu užívám. Už je to pakvětšinou jiné a víc v klidu (samozřejěm jsou i vyjímky), ty zkušenosti už jsou znát.