Přidat odpověď

Já jsem sama (úplně) téměř od otěhotnění, synovi už je přes rok. Je to hodně náročné, ale neboj, opravdu ti "to" jen nesebere, ale hodně dá, dítě je požehnání a třeba když vidím okolo, jak to lidem léta nejde a podobné problémy, tak jsem za něj strašně šťastná, že ho mám a přes to všechno bych neměnila.
Snad se ten pravej jednou objeví, chápu, že teď na to nemáš myšlenky, soustřeď se na miminko, chystej se na porod (nemyslím tím ale čtení příruček, to bych opravdu vynechala) a v rámi možností se snaž si užívat těhotenství.
Pro mě to bylo taky těžké a smutné, sama s břichem, v porodnici, ale holt každý máme nějaký osud a jednou bude o dost líp! Hodně síly. Jana