Přidat odpověď

Pokud partner nepomáhá teď, je nejvyšší čas ho zapojit, pokud chceš aby se např. postaral o nákupy.
S domácností si tolik hlavu nelam, stejně to nebudeš stíhat, až se malé narodí. Hlavně buď v pohodě, rekonstrukce je náročná na nervy, znám to, stavěli jsme dům když se malý narodil a já s ím jezdívala na stavbu...

U nás je to podobně, muž je buď v práci, nebo se věnuje dětem-moc hezky si s nimi vyhraje. Na mě je starost o dům, zahradu,vaření, nákupy jídla i oblečení pro děti.
Zatím to beru tak, že je to má práce, až se budu vracet do zaměstnání, bude to celkem tóčo než si všichni zvyknou že vše je jinak.
Na druhou stranu pokud má muž čas a já vezmu děti třeba ven, klidně vytře podlahy, vysaje, poseká trávník. Uvařit taky umí . Jen se trochu rozcházíme v tom, jak často je to všechno potřeba dělat. Já tvrdím jednou týdně, podle něj by to stačilo jednou měsíčně, a od toho se odvíjí jeho ochota se zapojit . Vařit je taky celkem líný, radši žije o topinkách se sýrem, i když vařit umí.
Jo a nežehlím, košile si muž žehlí sám, vařím jen když chci (a muž je příjemně překvapen že nebude mít k večeři tu topinku) a není zrovna typ co by mi vyčítal že jsem nevysála.