Přidat odpověď

Milé dámy, ráda bych se zeptala na vaše názory ohledně našeho dlouhodobého sporu s manželem. V podstatě je to jediná věc, kvůli které se hádáme a mně by zajímalo, jak to vidí někdo nestranný. Jde o nákupy. Bydlíme na vesnici, kde je sice malá sámoška, ale strašně drahá a navíc dost stísněná - pokusila jsem se tam nakoupit jednou a než jsem se rozkoukala, prcek ohmatal brambory, pak pečivo, něco ochutnal - no prostě s dvouletým a čtyřletým dítětem tam nakupovat NELZE. Manžel je obchoďák, většinu své pracovní doby tráví objížděním svých zákazníků, má k tomu účelu auto, které může používat i k soukromým cestám a každý den si někde při cestě kupuje svačinu. Běžně kupuje pečivo a takové věci, ale když mu volám, že bych potřebovala ještě něco dalšího, je to už problém. On si představuje, že se seberu a s dětma pojedu nakoupit do města já, když se vlastně celý den jen válím doma. Hlavně to všude roztrubuje - zejména před tchýní - a pak mi vítězoslavně říká, že nikdo nechápe, že jsem doma a nechodím nakupovat. Takže to vypadá, že se jen poflakuju doma a nic nedělám. Mě by nevadilo jet na ten nákup sem tam, i když s děckama je to výlet na celé odpoledne, ale pravidelně mi to přijde jako mrhání benzínem, když jeho benzín nestojí nic. Tak nevím, jsem divná a líná, nebo mám pravdu, jak to vidíte? Já už nevím.