Přidat odpověď

Ikaro, pochop, že stejně tak jako Ty máš svoje důvody, tak je má i on. Není možné říct JÁ to mám takhle a přes to nejede vlak. Připadá mi, že tak trochu takhle fungujete oba - on Ti předhazuje, že doma nic neděláš, a stěžuje si mamince (to poslední je dost nedospělé), Ty zas naznačuješ, že je blbej, když nechce. On si myslí "co by jí to udělalo", Ty si myslíš "co by mu to udělalo". Zdá se mi, že moc nejsi ochotná "vzít" jiné řešení než Tvoje.

Upřímně řečeno, projetý benzín bych nepovažovala za dostatečný argument, proč nejet nakoupit. Pocit, že to s dětmi nezvládám (byť)subjektivní) ale už ano.

My to máme tak, že většinou jezdím nakupovat já, a bylo to tak i když byly děti malé. Vlastně nikdy jsem nebyla na mateřské v běžném slova smyslu, pracuju z domu. Když jsem to nestihla (a i teď když nestíhám), tak manžel nakoupí bez řečí. Ale tak nějak to beru, že zatímco on v té práci musí být, já mám pracovní dobu volnou a jednou týdně větší nákup se mi tam většinou vleze.