Už mě to párkrát napadlo, protože se s tím setkávám čas od času znovu a znovu. Můžu se mýlit, ale nějak mám dojem, že tohle jemně povýšené a arogantní chování k dětem a u někoho i k ženám je snad generační záležitost. Opakovaně se setkávám s muži věku našich otců, kteří v sobě mají těžko popsatelnou lehkou přezíravost ke komukoli krom mužů. Možná je to jen náhoda, ale mám dojem, že u mužů pod třicet či pětatřicet a žen
nacházím tuhle samolibost výrazně řidčeji. Nesouvisí to nijak výrazně se vzděláním, společenskou úspěšností, kariérou... je to prostě vázané na věk. Jako kdyby snad celá generace dnešních padesátníků a starších byla vychovávaná v tom, že jsou o trošinku lepší a důležitější než manželky a děti. Nejsou takoví zdaleka všichni, ale nějak mám pocit, že je jich docela hodně.
Předchozí