Přidat odpověď

Liško, jj, to znám taky. U nás je to proto, že kdybych ji myla sprchou, vadí ji ten šup sprchy. A i když oplachuju kelímkem, tak zase jak jí to stíká za ušima. Oči jsou až na dalším místě.

Máme na to přesný postup, který jsme si domluvily. Trvalo dlouho, než pochopila, že když ho bude dodržovat, bude to rychlé a nebude nic, co nemá ráda. Když jsem byla před porodem, začal mýt táta a to se zase na půl roku vrátili hysteráky, které jsem následně dalšího půl roku odbourávala. Ted posledních pár mytí je to pohoda.

Tak zeptat se dětí, co jim vadí a jestli je napadá, jak by to chtěli dělat jinak, popř. jim navrhnout postup, vše dopředu říkat: "ted udělám tohle, ted toto, bude to trvat takhle dlouho"...,domluvit si signál, kterým dítě řekne stop (třeba při oplachování, aby vědělo, že se přestane, pokud přestane zvládat strach) no a u nás je to vždy odměna.
Jo a dcera může řvát jak chce (sousedim mi jsou jedno, neřeším to, taky měli děti), pokud ji to pomáhá zvládat strach. Hlavně nesmí cukat