Přidat odpověď

u prvního porodu mi vodu "píchli", ale až když byl porod "rozjetý", tj.ne nějak ihned co mě přijali (pospala jsem si tam skoro celou noc, ještě přededveřma jsem měla nohy křížem a kontrakce co 3 minuty, po přijetí kontrakce nula (nj, psychoblok z nemocnice). Samotný porod ca 3 hodiny, nevím, byla jsem "sjetá".
U druhého mi plodovka praskla doma (byla jsem i ráda - o důvod víc koupit nové matrace ), takže jsme jen zavolali babičku na hlídání starší a jeli jsme, no opět ještě přededveřmi stahy jako blázen, po přijetí nic... tak mě zase nechali odpočívat do rána, ráno doktor říká "ale vám voda nepraskla" - tak to jsem se zasmála, chvíli jsme to probírali, tvrdil že jí tam mám teda ještě hodně, tak to "píchnul" znova.... no, zdálo se mi to divný ale je fakt že jsem to pak už nezkoumala, každopádně mě to doma šplouchlo přes půl postele a v nemocnici toho bylo takyještě dost. No a porod byl ani ne na hodinu. Dítko teda museli poklepávat po zádech, byl prý nalokaný vody....

No, musím říct že jak to tak čtu, jsem v podstatě ráda že už plození a rození mám "hotové", resp. že už se k tomu nechystám... je to věda (myslím to v dobrém, jsem ráda že se o tom píše víc a víc, ale upřímně - je to fuška to všechno pobrat a udělat si z toho vlastní názor a pak ho ještě prosadit a realizovat).