Přidat odpověď

mám doma to stejné s tím rozdílem, že dceři ještě čtyři nejsou a stím že občas řekne nechmě i mojí mamči.
U ní je to spojené s ADHD, prostě nekoriguje emoce tak, jak by měla.

Osobně myslím, že je lepší, pokud dítě nechce pusu od někoho, nebo někomu podat ruku ho do toho nenutit, ani to vynucené pozdravení k ničemu nevidím. Přijde mi to lepší, protože jsem měla možnost mít oba typy dětí - starší syn se od každého nechal - pusinku, pohladit a člověk viděl jak drží a u toho trpí, prostě měl pocit, že by měl a do dnes a to mu je osm dělá i věci, které nechce jen proto, aby někomu udělal radost, někomu neublížil nebo to někoho nemrzelo.
Dcerka pusu dá jen když chce a to včetně mě a už odmala nesnese, že na ni třeba mluví cizí lidi, natož aby na ni sahali, ona sama určí, s kým mluví, případně nemluví a to že jí někdo pokažé donese sladkost na tom vůbec nic nemění.
Podobný vztah má k manželově maceše a otci a ještě horší k jeho vlastní mamce, protože tu vídá minimálně, ač od nás bydlí asi 10minut svižné chůze.