Přidat odpověď

Tak třeba s ohledem na úroveň a pohodlí tehdejší dopravy, bych chtěla vidět dnešní maminku, jak by do toho povozu, kdy by seděla ve slámě na žebřiňáku, vůbec nastoupila. Úroveň silnic a cest byla prachmizerná. Tudíž je možné, že některým těhotným to kodrcání nemuselo vůbec dělat dobře.
Číst takovou knihu a neznat životní podmínky tehdejší doby je dost k zavádějící. Protože logicky nám to musí připadat dnes směšné. A že to ti lidé přežili? No nebyli tak zhýčkaní jako my, úroveň stravy byla jinde. Základ prosté venkovské stravy na Liberecku - polévka zakloktaná mlíkem, kyselo, či polévka ze sušených švestek. To si dali k snídani, pak šli na pole. Tam dřeli do večera, v poledne jim někdo přinesl oběd, nebo měli kus chleba sebou a večer domů.

Já se třeba hodně zajímám o 19. století. Tudíž chápu takové informace i v kontextu doby. Mimochodem víte o tom, že tzv. zrcátka gynekologická ještě byla v devatenáctém století třeba z keramiky, nebo ze dřeva kombinovaného s kovem? Sterilizace se začala zavádět hromadněji až koncem století, a spíše až počátkem 20. století. Rodilo se doma, existovaly školy pro porodní báby, správná porodní bába měla mít osvědčení. Ale ne všechny to dodržovaly. V nemocnicních paradoxně rodily jen ženy chudé z různých chudobinců aj. zařízení, na nichž se lékaři učili. A tím, že bylo normální, že lékař šel od operace nějakého zánětlivého ložiska rovnou k porodu, aniž by si vydensifikoval ruce, dostávaly se infekty přímo do rodidel. Proto tolik rodiček umíralo pak na horečku omladnic.
Takže bylo i z toho důvodu bezpečnější rodit za pomocí báby, protože ta rozhodně předtím nikoho neoperovala! A existuje studie, že rodičky, které rodily doma, méně umíraly na horečku omladnic.
Samozřejmě ale v případě komplikovaného porodu si bába nevěděla moc rady, a tak spousta žen při porodu zemřela. Ostatně se říkalo, že těhotná žena leží jednou nohou v hrobě.